Zdravím dnes bych chtěla napsat,něco na téma uvědomění či probuzení svého vnitřního já.Každý máme individuální dobu kdy se probudíme.Většinou probuzení přichází po nějaké nelehké zkušnosti.Jako kdyby nám ty těžké situace chtěli něco ukázat,něco sdělit.Otevřít nové téma.Když posloucháme sami sebe tak to také uvidíme.
Každý se v životě probouzíme,může to být ve dvaceti nebo ve čtyřiceti,to už je na každém z nás jakou tomu dáváme váhu.Znáte ten pocit,jako kdyby jste chodili v davu lidí a nepatřili tam?Viděli vše okolo jako kdyby vám to bylo vzdálené a cizí?Najednou vidíte situace které vám do sebe začnou zapadat jako malé puzzlíky.
Připadá vám jako kdyby vše kolem vás,bylo jen nějaké promítání filmu a vy byli ti pozorovatelé,toho celého příběhu?Tak to je přesně ten pocit toho vnitřního probuzení.Máte nad tím kontrolu a dostáváte příležitost začít měnit ten svůj příběh.Být režisérem vlastního života.To je obrovská moc která vám byla poskytnuta k tomu naučit se více vnímat a pochopit okolnosti které se dějí kolem vás.
Já sama ten pocit zažila ve svých dvaadvaceti,kdy mi do sebe postupně začalo vše zapadat opustila jsem starý život který už semnou nebyl v souladu.Bylo to pro mě to nejvíc nejtěžší období ale zároveň i osvobozující od té iluze která kolem nás je.Takhle zpětně,když na to koukám jsem za to vděčná,ze to nastalo dalo mi to do života takový hlubší vhled.Začala jsem na situace koukat více jasněji a z více úhlů pohledů.Když to do mého života přišlo,nejdříve jsem pociťovala strach a úzkost ale postupem času co sem tomu více porozuměla,přišla úleva a pochopení a mohla přijít skutečná práce sama na sobě.
