Je proces poznávání a uvědomování si sebe sama.Začátek vnímání vlastních myšlenek,pocitu a chování.Určování si vlastních hodnot a přesvědčení.
Je to cesta,která vede k lepšímu porozumění sobě samému a k vědomějšímu životu.Sebepoznání je celoživotní proces protože se měníme celý život.Máme v životě různé etapy při nichž,se poznáváme a zjišťujeme o sobě neustále nové věci.Někdy to jsou ty věci hezké a někdy ty méně hezké,které jsme si sebou přinesli z dětství.Věci které i kolikrát v životě nechceme a chceme je změnit.To už je potom věc,na které musíme začít vědomě pracovat a umět být k sobě i kritický.Protože bez vlastní kritiky by jsme nemohli danou věc změnit.Neznamená to být kritický k ostatním protože každý má co dělat sám se sebou.Někdo na tom pracuje a někdo se před tím schovává za ostatní.To už je na každém z nás jak si to vezmeme.Sebekritika nás dokáže velmi posunout vpřed jen ji musíme správně uchopit.
Ne jen tak se řiká že chyby které v životě uděláme nás naučí mnohem více,než kdyby jsme ty chyby nedělali.Chyby jsou nevědomé reakce.V nějakých případech i vědomé.Pokud by jsme ale chyby nedělali neměli by jsme se z čeho učit.Chce to naučit přijímat sebe sama i s těma chybama a pracovat na zlepšení sebe sama a nedělat si výčitky z toho,že člověk něco někdy pokazí.Příště už ale tu stejnou chybu neudělá pokud to pochopí.Nemluvím o tom,aby jsme dělali vědomé chyby a někomu tím škodili ale když už někdy takovou nevědomou chybu uděláme,tak se z ní musíme poučit a přijmout za ní odpovědnost a chybu neopakovat.Je to celoživotní práce na sobě a chce to aby jsme se přibližovali a zdokonalovali se k lepší verzi sebe sama.
