Emoce

strážci a démoni našeho podvědomí

Emoce je to,co má nad námi obrovskou moc.Proto je dobré se naučit a mít nad našimi emocemi kontrolu,mít je tak nějak pod kontrolou.Dát jim prostor k tomu,se projevit.Způsob jak projevit dané emoce je na nás ale měli by jsme jim dát pochopení a přijmout je.Ať je to radost,láska,smutek,hněv,strach,zklamání,stud.Všechny tyhle emoce jsou naší součástí.Nějakým způsobem nás to formuje.Dělá to z nás ti kterými jsme.Neměli by jsme sami sebe trestat za to jaké emoce cítíme.Záleží jak se k emocím postavíme my.Neměli by jsme úmyslně ubližovat ostatním díky našim negativním emocím ale naučit se s nimi pracovat,chce to uvědomit si že ostatní nemůžou za to jak se zrovna cítíme.Protože to co mi si dovolíme cítit je na nás a na tom čemu my dáváme skutečnou pozornost.Pokud se necháme něčím,nebo někým rozhodit je to jen náš osobní problém.Měli by jsme poslouchat každou emoci kterou cítíme a ptát se,co nám asi chce sdělit?

Naladit se na ten náš vnitřní hlas.Poslouchat se!Od narození a po dobu našeho růstu máme nějaké programy v nás které jsou spouštěčem pozitivních či negativních emocích.Pozitivní emoce,na ně by jsme meli zaměřit naší pozornost a posilovat je v nás.Těm negativním by jsme měli dát prostor k pochopení.Co si na té načí zahrádce vypěstujeme tak to také pokvete.Chce to o tu naší zahrádku také pečovat a zbavovat ji různého plevele.Protože pokud na naši zahrádce nebudeme vytrhávat plevel,tak se bude rozrůstat a zakryje to,co nám tam tak krásně kvete.Když emoce neni dlouhodobě vyslyšená tak začne křičet.Pojďme se skutečně poslouchat.